Spálov - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Zámecký park se rozkládá kolem bývalého zámku. Park je tvořen třemi různotvárnými úseky: 1. úsek jižně od budovy s rybníkem, 2. úsek východně od školní budovy (pravidelná tzv. francouzská část parku), 3. prostor mezi hospodářskými budovami a kostelem (tzv. anglická nepravidelná přírodně - krajinářská část parku).

Prostranství s rybníkem je na vzácné dřeviny chudé. Za povšimnutí stojí olše na ostrůvku a řada jírovců podél hráze rybníka. Francouzská část je zcela obnovena v roce 1995. K tomuto radikálnímu opatření došlo v důsledku neutěšeného stavu této části parku, způsobeného dlouhodobě zanedbanou základní údržbou porostů i přestárlým stavem mnohých dřevin, především alejí habrů a lip.

Pravidelná francouzská zahrada byla založena za Emanuela Kajetána Záviše z Osenic (1743-1769), na ni navazovaly ovocné zahrady. Již tehdy byl celý areál obehnán tzv. „panskou zdí“, jak připomíná letopočet 1758 na severním úseku kamenného ohrazení. Kolem roku 1820 vznikla i přírodní krajinářská část, tvořená jedním ústředním paloukem. Později byl park dendrologicky značně obohacen a byl jedním z nejbohatších a svou druhovou skladbou z nejpestřejších zámeckých parků na severní Moravě. Celý park i se zámkem přešel v roce 1945 na obec. Časté střídání „uživatelů“ parku mělo negativní vliv na jeho celkový stav.

Novou okrasnou část parku tvoří dva pruhy šlechtěného trávníku, které odděluje pískový chodník. Trávníkové pruhy jsou rozděleny na obdélníkové úseky, ohraničené přesně stříhanými nízkými živými ploty ze zimostrázu. V zaoblených rozích keříčkových plůtků jsou umístěny cypřišky. Celý úsek parku lemují po stranách habrové aleje s protáhlým tvarem koruny, nevyžadující pravidelný řez. Výtvarně jednoduché řešení této části parku vyvažuje údržbu porostu s minimální náročností. Nevhodná fasáda školní budovy je začleněna do parku vysazením popínavého loubince.

V anglickém parku se nacházelo v roce 1994, kdy byla provedena firmou Arbor z Nového Jičína komplexní inventarizace stromové zeleně včetně proměření dendrometrických veličin (podklady pro obnovu parku), mimo křovinného patra. Bylo evidováno 23 druhů listnáčů (232 kusů) a 6 druhů jehličnanů (49 kusů), souhrnně 282 stromů. Mnohé z nich byly již přestárlé nebo vážně poškozené (trouchnivějící kmen, prosychající koruna, mrazové lišty aj.).  Následnou probírkou podle zpracovaného ohodnocení dřevin byly nejzávadnější stromy odstraněny, došlo k uvolnění perspektivních dřevin a k celkovému  zlepšení stavu parku z hlediska dendrologického i estetického.

V této části parku stojí za pozornost jedlovec kanadský Tsuga canadensis, od země dvoják, velmi estetický, nacházející se v severozápadním lesnickém úseku. Kromě svého dekorativního vzhledu se vyznačuje úplnou odolností vůči mrazu. Poblíž roste několik douglasek Pseudotsuga menziesii a keřovitých tisů červených Taxus baccata. Z listnáčů nelze přehlédnout javor klen Acer pseudoplatanus, nacházející se v severovýchodním úseku u kamenné zdi. Je to nejmohutnější strom v parku (průměr kmene 126 cm, výška 24 m a průměr koruny 20 m). Nedaleko něho se nachází statný javor mléč Acer platanoides a poblíž roste zajímavá forma jasanu ztepilého převislého Fraximus excelsior „Pendula“. Uprostřed parku se nachází skupina osmi rozložitých stromů, které tvoří jasan ztepilý Fraximus excelsior, jírovec maďal Aesculus hyppocastanum a kaštanovník jedlý Castanea sativa. Před vchodem do hudební školy stojí vzrostlá líska turecká Corylus colurna. V roce 1998 byl park obohacen o jinan dvoulaločný Ginkgo biloba. Je to pozoruhodný jehličnan, i když běžnému jehličnanu není vůbec podobný. Místo jehlic má opadavé vějířovité listy, které představují srostlé jehličky.

Popisované části zámeckého parku mají celkovou rozlohu zhruba 1,2 hektaru, u toho okrasná část zaujímá přibližně 0,3 hektaru.